Prochutinové lísty jsou srdcovitých tvarů s výraznou špičkou v zakončení, mají hladký povrch a křehkou jemně nadýchanou a křupavou vnitřní strukturu.

Prochutinové lísty se ze stromů netrhají, ale pouze se jemně vytahují z malých kornoutkovitých úponů, které je obepínají a po vytažení jedněch lístů z kornoutkovitých zakončovacích úponů, se částicově poskládají opět další lísty.

Prochutinové lísty na stromech mají tenkostěnnou strukturu obsahující tenkovlákna, díky kterým jedlé lísty na stromech vypadají jako nadýchané tenké křupavé plátky sušeného masa, ovoce, zeleniny, bramborových chipsů, sušenek, sýrového, tvarohového, kukuřičného či rýžového popcornu a specialitou jsou lísty bělíka, které chutnají jako jemně křupavé mléčné chypsy, které se rozpouštějí v ústech podobně jako na Zemi mléčná čokoláda.

Lehkou, křupavou a nadýchanou strukturu mají prochutinové lísty proto, protože neobsahují vavodu a to proto, aby nezatěžovaly okruží stromů svojí váhou a v této podobě se mohou prochutinové lísty konzumovat podobně jako křupky nebo chipsy, mohou se uskladňovat a uchovávat podle potřeby, ale vždy s ohledem na dobu jejich vysvětlení, která je v případě nezkonzumování prochutinových lístů po 24 měsících od jejich vytažení z kornoutkových úponů.

K vytvoření šťavnatých prochutinových lístů přímo u stromu, má každý strom uprostřed svého okruží dva poháry s vavodami, kdy vrchní pohár s vavodou je pro aktivaci prochutinového lístu, pro kterou stačí do vavody celý líst pouze namočit a spodní pohár s vavodou je pro naboptnání tohoto aktivovaného prochutinového lístu tak, že se líst do spodního poháru s vavodou namočí na dobu 1 minuty a z křupavého chipsového prochutinového lístu vznikne šťavnatý prochutinový líst a to podle jednotlivého druhu prochutinového lístu, kdy například líst slavoce a zelinky bude mít syrovou podobu ovoce či zeleniny jako jsou na Zemi, ale líst mlaska se upraví do šťavnaté podoby mlaska pro konzumaci, což znamená, že má naboptnané mlasko u stromu podoby vařeného, smaženého, grilovaného, či uzeného masa jako je na Zemi. Co se týká osob, surovinových listů, jadroněk, tuliokrasek či čehokoli jiného, tak na ně vavody v pohárech nereagují.

Pokud je zájem tenkovláknové prochutinové lísty upravovat jako prochutiny smažením, pečením či grilováním až doma, tak se tenkostěnné křupavé prochutinové lísty domů přinesené, namočí do bezbarvé čiré wédy či do dvou různě barevných studených vavod, ve kterých tenkovlákna lístů naboptnají a zvětší svůj objem o 70 %, protože se v tenkovláknech působením wédy( teplé čiré vavody), či dvou různě barevných studených vavod, otevřou kalíškové dutinky, které si nasají wédu či vavodu a tím se tenkovlákna změní na tlustovlákna, kdy takto upravené naboptnané prochutinové lísty se mohou dál chutinově upravovat, protože u tohoto naboptnání mají všechny prochutinové lísty podobu sirovou a to včetně lístů mlaska, které mají podobu sirového masa proto, aby tyto lísty bylo možno prochutinově upravovat dle vlastních prochutinových představ. Čirá wéda se používá k nabopnání proto, protože u barevných wéd by se měnily druhy prochutin a proto každý prochutinový líst v čiré wédě naboptná pouze do své maximální možnosti a poté se dá v čirých Wédách jakkoli dále tepelně upravovat tak, že v nich již dále nebotná, ale v čirých wédách reaguje poté líst tak, že měkne do jakoby uvařené podoby a v té nejměkčí své možné podobě již zůstane, to znamená nepřejde již do podoby, že by se jakoby ve varových wédách rozvařil. Stejně proto jako s wédami, ve kterých se lísty prochutin nerozvaří, reagují lísty i s ohněm či pečícími úpravníky, ve kterých se prochutiny z lístů při vaření, pečení, smažení či grilování nespálí, ale pouze zůstanou ve své konečné podobě jakou mají mít, když jsou prochutiny z lístů hotové. A toto opatření, aby se žádná prochutina nerozvařila a ani nespálila, je díky vzájemné komunikaci částic Rodinek ve všem z nich složeném, včetně oněch prochutinových lístů, vavod, wéd ohně a pečícími úpravníky.

Každý strom má prochutinové lísty na svých okružích v lístových baňkách, kdy každá lístová baňka má jinou barvu od základních baněk s lísty ve spodních částech okruží směrem nahoru, kdy tyto všechny barvy baněk označují u prochutinových listů jiný druh, jinou chuť a jinou strukturu. Proto již každý strom obsahuje více druhů prochutinových lístů, ale je i jiná možnost k získání jak těch druhů prochutinových lístů, které se již na každém stromě nacházejících, tak i dalších a rozšířených druhů prochutinových lístů a tou možností je níže uvedená kombinační tabulka barevných wéd, které účinkují na prochutinové lísty tak, že u každého základního prochutinového lístu vytvoří další nové struktury, chutě a vůně, proto například u mlaska 1,2,3, které je neživou a bezobětní částicovou náhradou za maso zvířat na Zemi, je díky těmto kombinacím wéd možno získat veškeré struktury různých druhů masa a i další nové struktury, jako rozšíření této mlaskové prochutinové nabídky.

Chutě a vůně prochutinových lístů se vytvářejí různě směrovaným modelováním energetického vlnění s různou energetickou intenzitou prostřednictvím spojenství částic Rodinek, které částice Rodinek energeticky modelují vždy tak, aby všechna tato energetická vlnění měla stejně jako lísty či listy neživotný a neutrální charakter, kdy tato energetická vlnění je možno poté různě upravovat prostřednictvím různých kombinací wéd a výsledná chuť je vždy všem osobám příjemná, líbivá a zajímavá k tomu, aby bylo veškeré prochutinství pro všechny zábavné, přátelské a neubližující.

Jaká struktura, jaká vůně a jaká chuť vznikne u té či oné kombinace barevných wéd patří k zájmovému a zábavnému objevování, které modelují částice Rodinek vždy na základě různých jednotlivých kombinací, tak, aby se jak ony, tak i všichni zájmově bavily těmito úpravami a všechny částice Rodinek byly poté společně s osobami konzumentů všemi jimi namodelovanými prochutinovými úpravami i přípravami spokojeni. Každá nová objevená kombinace a prochutinová úprava má proto již dále vždy stejný výsledek chutě, vůně a struktury, k možnému opětovnému připravení oné prochutiny se stejným výsledkem, ale každá další jiná kombinace barevných wéd a jiná prochutinová úprava, která ještě nebyla objevená, nabízí další a další jak chuti, vůně tak i struktury.

V tabulce níže jsou uvedeny v levém sloupci prochutinové lísty u kterých jsou poté v přidaných textech uvedeny v závorkách plodiny a potraviny, které ony prochutiny chutí, vůní a strukturou připomínají, kdy všechny struktury prochutinových lístů obsahují vždy pouze strukturu oné potraviny, bez potřeby onu strukturu doplňovat semínky, jádry, peckami atd, jako je na Zemi, protože všechny tyto struktury prochutinových lístů jsou částicově skládány jako struktura neživá a ne, že by struktura jakkoli rostla z jakéhokoli semínka coby struktura živá. Proto ty plodiny a potraviny na Zemi, které se návštěvové myšlence Laskavelu zalíbili, jsou uvedeny u názvů prochutinových lístů v závorce a znázorňují jak onen základní prochutinový líst chutná ve své základní chuti a struktuře, tak dále jak chutná ve svých rozšířených chutích a strukturách, kdy další nové chutě, vůně a struktury jsou u všech prochutinových lístů dále plně a volně modelovatelné.

Sůl ( kamenná, mořská, himalajská, vakuovaná, bambusová, černá, uzená, solný květ, maldonská, atd ), cukr (řepný krupicový, melasa, hnědý, třtinový, karamel, karobový, kokosový, palmový, moučkový, datlový, hroznový, invertní, javorový, surový, čirokový, žlutý), olejka (máslo, sádlo, oleje: slunečnicový, dýňový, kokosový, řepkový, konopný, lněný, makový, mandlový, olivový, palmový, sezamový, sojový, arganový, kakaový atd.), žlutomlasky (všechny druhy brambor a,b,c, atd, batáty, topinambury, lilek, atd.), tykvesky (okurek, rajčata, papriky, melouny, dýně, patizon, cuketa, řepa, atd ), brukvesky (květák, brokolice, kedlubny, ředkvičky, fazole, hrách, čočka, soja, atd ) mlasko 1 ( maso veškerých druhů ryb např. makrela, losos, pstruh, kapr, atd. dále mušle, korýši, jikry atd. a to vše jak sladkovodní tak i mořské)
mlasko 2 (maso veškeré drůbeže a ptáků např, kuřecí, slepičí, husí, kachní, krocaní, pštrosí, křepelčí, atd), mlasko 3 (maso vepřové, hovězí, telecí, skopové, jehněčí, kančí, koňské a veškerých čtyřnohých zvířat ) slavoce 1 (rybíz, borůvky, brusinky, ostružiny, maliny, angrešt, jahody, třešně, višně, moruše, hrozny atd.), slavoce 2 ( jablka, hrušky, meruňky, broskve, nektarinky, švestky, banány, ananas, mango, papája, kiwi, atd.) slavoce 3 ( citróny, mandarinky, pomeranče, grepy, limetky, granátové jablka, atd) bělíko 1 ( mléko v základní chuti mléka), bělíko 2 ( mléko v základní chuti kefíro-jogurtové)
bělíko 3 (mléko v základní chuti sýru), chutění 1 ( koření – kmín, rozmarín, koriandr, nové koření, jalovec, kardamon, šafrán, kurkuma atd.), chutění 2 ( koření – majoránka, saturejka, bazalka, paprika, bobkový list, libeček, šalvěj, oregano, zázvor, droždí, cibulka, česnek atd.) chutění 3 ( koření – skořice, vanilka, muškátový oříšek, fenykl, tymián, badyán, máta, meduňka, dobromysl, atd. ) zelinka 1 ( zelenina nať: kopr, petrželka, celer, cibule, pažitka, atd ), zelinka 2 ( zelenina: cibule, česnek, pórek, celer, petržel, mrkev, chřest, křen, zázvor, atd.) zelinka 3 ( hlávková zelenina: zelí, kapusta, salát, kadeřávek, růžičková kapusta atd. )
likerka ( limonádová kofola a další různě ochucené limonády a nealkolikéry), spojenka ( všechny druhy mouky: pšeničná, žitná, ovesná, ječná, pohanková, cizrnová, čiroková, kokosová, kukuřičná, amarantová, atd) kolorky (žloutek, bílek a dále všechny možné měkké želé s karamelovými, smetanovými, ovocnými, sladkými, slanými zeleninovými a dalšími různými příchutěmi), kavenka ( káva, ořechy: vlašský, lískový, burský, pistáciový, kešu, kokosový, kolový, maledivský, para, mandle, pekanový, kaštan, čufa, makedamový, piniový, atd.), čokolenka ( čokoláda, kakao, karamel, atd)